Vězeňství na Špilberku

Už v 15. století zde údajně Jošt Lucemburský věznil svého bratra Prokopa, který se mu dle jeho soudu příliš vměšoval do jeho záležitostí. Po bitvě na Bílé hoře zde pak byli vězněni moravští stavové. V 18. století se na Špilberku nacházela civilní věznice v zadním příkopu a v roce 1783 zřídil Josef II. žalář v kasematech (klenuté chodby v bočních příkopech). Od přelomu 18. a 19. století sloužila jako vězení i vyšší patra hradu, kde byli internováni tzv. političtí vězni. Vězni zde pobývali následně i ve 20.století během obou světových válek.

Žalář národů

„Vyšplhav se nahoru až ke mřížím úzkého okénka, spatřil jsem dole údolí, kus Brna, předměstí s mnoha zahradami, hřbitov, klášterní rybník a lesnaté vršky na straně pověstného bojiště slavkovského.“ (S. Pellico - z knihy Mé žaláře)

Zápisy z kmenové knihy vězňů
Silvio Pellico (vězeň č. 303)

Původem ze Saluzza v sardinském království, 32 let, svobodný, katolík, soukromý sekretář. Poslední místo pobytu Forli.

Zdráv.

Malé postavy, slabé konstituce, dobře zbarvený obličej, vlasy a vous hnědé, modré oči, pravidelný nos, malá ústa. Hovoří italsky, francouzsky, latinsky a lámanou němčinou.

Odsouzen za velezradu. Císař mu cestou nejvyšší milosti prominul trest smrti, odsouzen na 15 roků v tvrdém žaláři.

Příchod na Špilberk 10. dubna 1822. Trest vyměřen od 21. února 1822 do 20. února 1837. Omilostněn a předán 1. srpna 1830 brněnskému policejnímu ředitelství.

Pietro Maroncelli (vězeň č. 302)

Původem z Forli, 26 let, svobodný, katolík, hudebník a spisovatel. Poslední místo pobytu Forli.

Zdráv.

Střední postavy, slabé konstituce, vlasy a obočí kaštanově hnědé, pravidelné čelo, šedé oči, velký nos, střední ústa, kulatá brada. Hovoří italsky a francouzsky.

Odsouzen za velezradu. Císař mu cestou nejvyšší milosti prominul trest smrti, odsouzen na 20 roků v tvrdém žaláři.

Příchod na Špilberk 10. dubna 1822. Trest vyměřen od 21. února 1822 do 20. února 1842.

Omilostněn a předán 1. srpna 1830 brněnskému policejnímu ředitelství.